Postřehy [1]

8. dubna 2010 v 15:59 | ninety-five |  den za dnem aneb moje žvásty na všední i nevšední témata
Drobné události, které bych tímto ráda zvěčnila...

>>  Už dlouho jsem se nepobavila, dokud jsem neobjevila toto: ,,Lidský mozek má vykonávat tvůrčí činnost; je proto příliš cenný, než aby sloužil pro zapamatování údajů." (Tabulky, nakl. Prometheus) Tohle ale naše paní profesorky a páni profesoři vůbec neberou na vědomí! Takže odteď jim to hodlám pořád podstrkovat. :)

>>  Sestra: ,,Víš jak vypadá stín našeho auta?" ,,Netuším..." ,,Jako hromada hnoje!!!"

>>  Hodinu volna jsem hodlala strávit na rotopedu (pozn. rotoped je něco jako kolo, akorát že se nehnete z místa a koukáte do zdi...), neboť mě přepadly výčitky, že jsem zase snědla tolik čokolády. K pohybu ovšem potřebuju hudbu, takže jsem nutně potřebovala najít svoji empétrojku, kterou jsem mimochodem neviděla asi tak půl roku. Po čtvrt hodině jsem ji (konečně!) našla zapadlou v nočním stolku. 
I když ten rotoped máme tak rok, je mnou naprosto netknutý, takže jsem si musela upravit výšku sedla a řidítek. Samozřejmě tu bylo asi dalších pět tlačítek, ale jelikož jsem šikovná, kolo jsem si po deseti minutách bádání nastavila. Zbývalo třicet pět minut.
Po nasednutí jsem si uvědomila, že kolo má jen takové ty speciální "nacvakávací" šlapky (neznám odborný termín), na které jsou potřeba speciální boty, kterými se do šlapek zaklesnete.

Asi není potřeba dodávat, že jsem měla jen obyčejné tenisky.

Takto ztroskotal můj nápad zacvičit si ''v pohodlí domova''.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lékorka Lékorka | Web | 8. dubna 2010 v 18:31 | Reagovat

Děda má rotoped. Když tam přijedem a je nuda, zalezu k tomu krámu a šlapu, jenže nevím, jak se nastaví menší převod a tak šlapu půl hodiny a mám sto metrů.

Stín auta je jako hromada hnoje? To mě nikdy nenapadlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.